Vykonávání práce z domova

Archív kategorií: Zákoník práce 2015

Novela zákoníku práce od 1.1.2015

Začátek roku 2015 nebyl v souvislosti se změnami a novelami výjimkou ani pokud jde o zákoník práce. Nové předpisy a zákony se týkají zejména zaměstnavatelů a jejich povinností, které jsou s podnikáním i zaměstnanci bezprostředně spojeny. Nejvíc se změny dotkly hlavně oblasti daní, pracovního a živnostenského práva, daňových úlet pro rodiče s dětmi. Dále by však bylo možné mluvit dokonce i o změnách v potravinovém průmyslu, zdravotnictví nebo dokonce dopravě a životním prostředí.

Zákoník práce stanovuje podmínky pro zaměstnance i pro zaměstnavatele, upravuje podmínky i náležitosti, které je nutné splňovat a dodržovat. Obsahuje ale i sankce a penále za neplnění podmínek, které jsou zaměstnanci i zaměstnavateli zákonem stanoveny. V souvislosti s novelou zákona byly stanoveny i změny, které se týkají odvodů a plateb zdravotního pojištění. Jste-li osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ, je třeba myslet na zvýšení záloh na zdravotní pojištění.

Důvodem zvýšení záloh na zdravotní pojištění je i zvýšení dočasné minimální mzdy, která stoupla až na 9 200,- Kč (ještě minulý rok byla minimální mzda stanovena na 8 500,- Kč). Zvedání částky za pojištění se pochopitelně týká každého, živnostníků, běžných zaměstnanců a dokonce i samoplátců, kterým byla částka za zdravotní pojištění vypočítána na základě minimální mzdy na 1 242,- Kč/měsíc.

Novinky se týkají i daní z příjmů, kdy se od nového roku upouští od superhrubé mzdy, DPH a celého daňového nebo účetního řádu. Zvýšily se i kontroly provádění inspekcí práce, které se teď budou zaměřovat více jak na samotné zaměstnance, tak i na jejich zaměstnavatele.

Vložil Zákoník práce 2015 | Štítek , , | Zanechat komentář

Dohoda o provedení práce 2015

Začátkem roku 2015 vyšly v platnost nové podmínky, které se vztahují ke smlouvám tzv. dohodách o provedení práce. Novela zákona tlačí zejména na zaměstnavatele, pro které byly v tomto směru stanoveny vysoké finanční postihy v případě, že nebudou dodržovat podmínky spojené s těmito typy smluv.

Sankce budou udělovány zejména v případě, že bude překročen maximální rozsah vykonané práce, který nesmí být vyšší, než 300 hodin v jednom kalendářním roce. Nově také musí být v dohodě o provedení práce uvedeno datum, po které je smlouva platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou dva typy smluv, které nespadají do smluv pracovního poměru – práce je vykonávána mimo pracovní poměr. V souvislosti s dohodou o provedení práce platí více méně stejné podmínky, vylučovat je však nutné následující:

  • u dohody není možné požadovat odstupné 
  • u dohody není stanovena doba odpočinku ani pracovní doba 
  • u dohod nejsou stanoveny odměny
  • neexistuje zde zkušební doba 
  • není nutné podávat ukončení pracovního poměru 
  • z dohody se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, pokud je měsíční příjem nižší, než 10 000,- Kč 

Pokud bude měsíční příjem přesahovat 10 000,- Kč, zaměstnavatel je povinen odvádět za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele více dohod, ale v takovém případě jsou příjmy sčítány. Dohody navíc musí být sepsány a stanoveny tak, že zaměstnavatel nesmí odpracovat víc, jak 300 hodin za jeden kalendářní rok – jedna dohoda bude například na 100 hodin, druhá na 150 hodin, třetí dohoda pak jen na 50 hodin ročně.

Na sjednaný rozsah práce je od nového roku nutné dávat pozor dvojnásobek, zaměstnavatele v případě neplnění zákonných podmínek může postihnout pokuta až dva miliony korun.

Vložil Zákoník práce 2015 | Štítek , , , | Zanechat komentář

Rozvázání pracovní smlouvy dohodou

Rozvázání pracovní smlouvy dohodou se řadí mezi oboustranný právní úkon, na který zcela pochopitelně musí přistoupit jak jedna, tak i druhá strana – zaměstnanec i zaměstnavatel. Pracovní poměr může být podle zákona rozvázán několika způsoby – výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo právě ukončení smlouvy dohodou. Návrh na ukončení pracovního poměru dohodou může podat jak jedna, tak i druhá strana s tím, že se obě dvě strany dopředu na této skutečnosti dohodli a obě dvě strany smlouvě projevili souhlas, což bude následně stvrzeno podpisem.

Z toho plyne, že dohoda musí být vyhotovena písemně a pokud tomu tak nebude, je považována za zcela neplatnou.

Aby bylo rozvázání pracovní smlouvy dohodou skutečně v souladu se zákonem, je nutné aby smlouva splňovala několik základních kritérií. Podle nového zákona, pokud to zaměstnanec nepožaduje, nemusí smlouva obsahovat důvody, kvůli kterým byl pracovní poměr ukončen. Pokud jde o dohodu, musí být zároveň stanoveno i datum, ke kterému je pracovní smlouva ukončena. Na rozdíl od ostatních smluv, které se vztahují k ukončení pracovního poměru, nemusí být v tomto případě stanovena výpovědní lhůta a pracovní poměr může být dokonce ukončen okamžitě. Zatímco zaměstnanec nemusí při výpovědi udávat důvod, pokud podává návrh zaměstnavatel, důvod musí být ve smlouvě uveden.

Podává-li návrh na ukončení smlouvy dohodou zaměstnavatel, zákon mu stanovuje povinnost, že důvod výpovědi nesmí být snadno zaměnitelná a nelze se v tomto případě odvolávat na zákony – například pokud zaměstnavatel do výpovědi napíše, že smlouva je ukončena z důvodu paragrafu …, nedodržuje tak zákonem stanovené podmínky.

Vložil Zákoník práce 2015 | Štítek , , , | Zanechat komentář